Přelom podzimu a zimy je pro řadu lidí impulsem k sezónnímu úklidu bytu. Blíží se Vánoce, čas rodinných návštěv a byt by tak měl být jako ze škatulky, včetně umytých a vyleštěných oken. Ve všemožných ženských časopisech se tak dočtete, jak místo “škodlivé chemie” naše babičky používaly vlastní vychytávky.
Moderní plastová okna přinesla hodně pohodlí a komfortu, sama se zatím ale umýt nedokážou. Pojďme si říci, jestli skutečně s vidinou ušetřené koruny musíme mýt okna jako za první republiky, jak je to s údajnou jedovatostí moderní “chemie” a čím vším si dnes práci můžeme zjednodušit.
Můžeme sice začít vtipkovat o tom, že se okna nevyplatí mýt za deště, ale moudro z dob našich babiček se nachází na opačné škále počasí. Pokud sluníčko a teplota zvou spíš k vodě, tak skutečně poslechněte a nechte mytí oken na jindy.
Příliš vysoká teplota a přímý sluneční svit vám budou vysušovat mycí prostředek doslova pod rukama a jen stěží se vám podaří okna vyleštit bez nějaké té šmouhy. Stejně tak pokud teplota klesne pod 5 °C, budou vám mrznout mokré ruce a zamrzat může i tenká vrstvička vody na skle.
Pro mytí se tak hodí spíš zatažené počasí a bát se nemusíte ani zbytečného větrání za sychravého podzimu. Díky moderním přípravkům se mytí oken zkrátí na pár minut, ale o tom později.
Naše babičky si připravily pětilitrový kýbl vlažné vody, do něj hrnek octu, pár lžic citrónové šťávy, lžíci soli, celý práškový pudink nebo později jar na nádobí. K tomu hadr z vyřazené zástěry, noviny na leštění, stoličku a možná kapku kořalky na dodání odvahy, zejména pokud se chystaly balancovat na parapetu ve vyšších patrech.
Dnes to bude ke kbelíku hadřík z mikrovlákna a stěrka na teleskopické tyči. Do vody přijde kapka moderního saponátu a na případné leštění rozprašovač na bázi vody a alkoholu. Věřte, že by ani moudré babičky neváhaly.
Existují i přípravky, které na okno nastříkáte, necháte chvíli působit, potom veškerou špínu setřete kuchyňskou papírovou utěrkou a máte hotovo. My ale budeme brát v potaz situaci, kdy nestačí okna přeleštit, ale je potřeba je umýt namokro.
Do kbelíku dnes můžeme k vlažné vodě kápnout speciální přípravek (nebojte se, nejsou ani tak drahé, ani tak jedovaté, jak se někdy dočtete), perfektní výsledky ale dodnes dává třeba i osvědčený ocet, nebo třeba pár kapek šampónu na vlasy.
Nyní ale místo máčení rukou a šplhání po okenním parapetu vezměte stěrku na tyči, namočte její chlupatou část, na okno naneste vodu s přípravkem a nechte působit. Mezitím hadříkem z mikrovlákna utřete okenní rámy (horní část opět můžete umýt pomocí tyče).
Na závěr otočte okenní stěrku gumovou stranou a stáhněte vlhkost ze skel, podobně jako když umýváte okna na autě. Dbejte na to, aby stékající kapky na skle nezaschly.
Pokud hrubé mytí přece jen zanechalo nějakou tu šmouhu, použijte opět utěrku z mikrovlákna, alkoholový čistič ve spreji (prodávají se za pár korun, ale rozhodně je nezkoušejte ochutnávat). Výsledek by měl být dokonalý, ještě než vám na stole vystydne kafe.
PVC, tedy materiál, ze kterého se dnes okna vyrábějí, má opravdu dlouhou životnost. Použitelnost nových oken je ale daná také životností těsnění a hladkým chodem okenního kování. Těsnění setřeme mokrým hadříkem při mytí oken (prach mu nedělá dobře) a od pohyblivých částí kování můžeme zlehka kápnout silikonový olej.